na Blog.cz

Blog jsem opustila bez varování, bez předchozí přípravy, bez rozloučení. Nebyl to plán, nebylo o připravené. Když jsem se přestěhovala do Německa, zdál se blog jako dobré řešení, bylo to místo, kde jsem se mohla svěřit, vykřičet vše do světa. Po mém příjezdu domů se potřeba psaní na blog vytratila. Ne nadobro, ne stoprocentně, ale dost na to, abych přestala blogovat. Pořád píšu, ale ne tolik, ne takhle. Spolu se svým blogem jsem opustila i blogy ostatní. Nechybí mi, přiznávám.

Přesto tu za mnou zůstalo dost práce. Nechávám to tu tak, jak jsem to opustila. Snad se nezlobíte. Snad se vám tu líbí. Snad se jednoho dne mineme, i když vy nebudete vědět, kdo jsem já, já nebudu vědět, kdo jste vy. Co nás spojí bude právě tohle. Tenhle náhled do duše člověka, který sice nevěděl jak, ale chtěl změnit svět.

Studentka gymnázia. Věk? 15 (Už dávno ne). Šílená hysterka (ano, pořád). Ztělestnění sarkasmu a ironie. Milovnice kávy, čokolády, romantických komedií, krimi seriálů odehrávajících se v Miami, LA nebo tak nějak, Mentalisty, Upířích Deníků, Doktora House, The Originals a knih všeho druhu. Hrdá členka poslední generace Potterheads. Češka bydlící v Německu (dávno ne).

Mám mámu, tátu, N. (nevlastní táta), K. (tátova manželka) a bratra. Jejich existence lituji dle situace. Nevěřím v boha, horoskopy a rady v holčičích časopisech.

Tenhle blog jsem si založila po mém příjezdu do Německa. Píšu o všem co mě napadne a to tím nejsarkastičtějším způsobem, kterého jsem schopna. Snad se vám na blogu bude líbit.