Dneska se s vámi podělím o příběh, který se odehrál první týden školy v Německu, čili někdy na konci září roku 2012.
Jak asi někteří z vás už ví, v Německu se vyučuje náboženství. Obvykle křesťanství a Islám na některýh školách mají zvláštní výuuku i Evangelíci. Ateisti a ti, kteří se nedokážou/nechtějí zařadit do výuku náboženství se dostanou na Etiku, kde se učí o všech těch náboženstvích :D
No a tak se tedy v te jeden památný den rozdaly učebnice, a že se půjde studovat, že. V mojí třídě byli všichni "bílí" křesťané a dostali tedy svoje učebnice. Já a ještě pár kluků jsme nedostali nic, a když nás tedy vypustili, ať si jdeme po svých, šla jsem za nimi, logicky.
Přišla jsem do třídy, tam za stolem Turek. Vypasený, zlatem ověšený Turek. A na stěnách koberce. A na zemi koberce. A tak se ho ptám (anglicky), jestli jsem tam správně. On mi řekl, že určitě, ptal se odkud jsem, jak jsem se dostala do Německa a tak. Tak jsem říkala, že z Čech (uznale pokyvoval hlavou). A pak mi řekl, že se začíná modlením (!). To mi tedy došlo, že jsem tam asi špatně, omluvila jsem se a odešla jsem. Na chodbě jsem narazila na učitele, kterému až pozdě došlo, že by mi měl něco říct. -.- A ta záhada, jak to že neměli kluci z Islámu učebnice se taky brzy vysvětlila. Korán fasovali už vloni.

Aha. Já jsem ráda, že u nás náboženství nění.
Těším se na další díl češky v německu .)