Říjen 2014

TAG: 100 otázek na které se nikdo neptá

30. října 2014 v 7:00 | lilienviv |  TAGy
Vloni touhle dobou jsem dělala tag 100 otázek na které se nikdo neptá, vždy po 20 otázkách v jednom článku. Tak jsem si říkala, že bych vám ho mohla trochu připommenout, co říkáte? :D


Část 1, část 2, část 3, část 4, část 5.


Jak jsem omylem přešla na Islám (Češka v Německu #1)

26. října 2014 v 6:00 | lilienviv |  Češka v Německu
Dneska se s vámi podělím o příběh, který se odehrál první týden školy v Německu, čili někdy na konci září roku 2012.

Jak asi někteří z vás už ví, v Německu se vyučuje náboženství. Obvykle křesťanství a Islám na některýh školách mají zvláštní výuuku i Evangelíci. Ateisti a ti, kteří se nedokážou/nechtějí zařadit do výuku náboženství se dostanou na Etiku, kde se učí o všech těch náboženstvích :D

No a tak se tedy v te jeden památný den rozdaly učebnice, a že se půjde studovat, že. V mojí třídě byli všichni "bílí" křesťané a dostali tedy svoje učebnice. Já a ještě pár kluků jsme nedostali nic, a když nás tedy vypustili, ať si jdeme po svých, šla jsem za nimi, logicky.

Přišla jsem do třídy, tam za stolem Turek. Vypasený, zlatem ověšený Turek. A na stěnách koberce. A na zemi koberce. A tak se ho ptám (anglicky), jestli jsem tam správně. On mi řekl, že určitě, ptal se odkud jsem, jak jsem se dostala do Německa a tak. Tak jsem říkala, že z Čech (uznale pokyvoval hlavou). A pak mi řekl, že se začíná modlením (!). To mi tedy došlo, že jsem tam asi špatně, omluvila jsem se a odešla jsem. Na chodbě jsem narazila na učitele, kterému až pozdě došlo, že by mi měl něco říct. -.- A ta záhada, jak to že neměli kluci z Islámu učebnice se taky brzy vysvětlila. Korán fasovali už vloni.

Co nového na blogu?

25. října 2014 v 9:14 | lilienviv |  Deníček
Takže, asi jste si všimli dvoou věcí. 1) Teď jsem na blogu dlouho nebyla a 2) můj článek Plánovat si věci je fajn má hodně komentářů. To první je čistě moje chyba, to druhé zásluhou blogu který se stará o TT a dělá i výběry na témata. Můj článek byl totiž vybrán :D (ostatní vybrané články zde).


Jinak momentálně plánuje novou sérii článků s názvem "Češka v Německu", kde vám v ca. 5 - 10 krátkých článcích popíšu svoje postřehy i trapné chvilky, které se vám mohou stát, kdž přicestujete do Německa s naprostou neznalostí jejich jazyka. Článek můžete očekávat v neděli.

Víte, že bude Halloween? Já jo a už se fakt těším :3 Budu přespávat u Antonie. Budou kostýmy a tak :D Půjdu za Killer Qeen nebo mimozemšťana, ještě nevím :D Každopádně mám novou černou (!) rtěnku a koupila jsem si pro tu příležitost nalepovací řasy. Fakt mě zajímá co s tím udělám :DDD Jinak mám teď týden prázdniny, což by bylo fajn kdybych je nemusela trávit po doktorech. :/

Jinak si taky budu vyřizovat občanku. Jestli tam budu vypadat jako idiot, tak jí spálím. Možná. Jestli najdu sirky. Schovávají je přede mnou. A taky vývrtky na víno. Je to teror :D

Můj milovaný bratříček si našel novou zábavu (on tomu říká "trend"). Vymnění jedno písmeno za "g" tak mluví. "Agoj ségra, gak ge gáš?" Snažím se ho překecat, aby se mnou udělal rozhovor, sranda musí být, že :D Tak uvidíme :D

pp lilienviv

Plánovat si věci je fajn

9. října 2014 v 19:24 | lilienviv
Zvlášť proto, že vám to občas zabere víc času než samotná akce ;)

Například já si už bez svých plánů nedovedu život představit. To třeba ráno. Vím, že když potřebuji odjet v 7:15, musím si na 6:15 nastavit budíka. No a takhle tedy asi vypadá můj ranní plán.

6:15: probuzení
6:15 - 6:20 oblékání
6:20 - 6:30 ranní hygiena
6:30 - 6:40: líčení, česání
6:40 - 7:10 poklidná snídaně
7:15: odjezd

Problém je to, že to většinou dopadne takhle:

6:15: probuzení
6:15 - 6:20: přemýšlení o tom, jestli mám vstát
6:20: učiněno rozhodnutí - jdu znova spát
6:30: bráchovi zvoní budík, já se budím, popadnu župan a letím do koupelny abych tam byla dřív než on
6:30 - 6:40: ranní hygiena
6:40 - 6:45: "čučení" do blba s jednou ponožkou v ruce
6:45 - 6:50: oblékání
6:50 - 7:10: zmatené pobíhání po domě a hledání věcí co potřebuji
7:10 - 7:12: liju do sebe trochu čaje a jím půlku toustového chleba
7:12 - 7:13: pobíhám po domě a hledám tytéž věci co v sedm, protože jsem je někam položila
7:15: odjezd

Takže asi tak :D

Věřím tomu, že v případě, že jste jenom náhodní čtenáři, budete si myslet, že píšu strašně. Ale tohle rozhodně není seriózní článek. Pokud chcete něco serióznějšího, doporučuji tento článek na téma týdne "Dabing vs. titulky"

5 věcí které mě momentálně fakt ubíjí

1. října 2014 v 21:13 | lilienviv |  Deníček
Nenapsala jsem dlooouho. Důvod je v podstatě stejný jako vždy. NENÍ ČAS. Tedy je, ale na školu a spánek (vážně koketuju s tím, že budu chodit spát už ve 21:30, ale vzhledem k tomu, že je 20:56 moc růžově to nevidím :D). No a tak se radši učím, že. Protože, psaním na blog se toho na dílny moc nenaučím. Což je fakt škoda, bylo by to boží :D

Takže, 5 věcí které mě právě teď ubíjí:

1) Pořád mě někdo zkouší. Jenom dneska jsem byla zkoušená třikrát. Ano, ladies and gentleman, třikrát. Nevím proč. Asi se učitelům číslo 22, které mi ve třídním výkazu náleží, nějak líbí či co. Nedávno byla ve Snídani s Novou kartářka a tvrdila, že 4 je číslo zkoušek. Kdybych byla numerologický pošuk řekla bych, že tím to bude. Vloni jsem totiž měla 23 a zkoušená jsem byla vždycky jako poslední. Ale, protože jsem úplně normální, je to náhoda. Tečka.

2) Když chci ukončit nějakou myšlenku razantně, musím napsat tečku slovem tečka. Takže mám . Tečka. Takže vlastně tři tečky, což přece nic razantně neukončuje, že? Protože přece... Chápete? Prostě problém.

3) Můj bratr teď chodí na stejnou školu jako já a (ačkoliv jsem mu zcela prozíravě neprozradila kde mám třídu), stejně za mnou pořád leze. Proč? Protože je to asociální pošuk co si neumí najít kamarády. Nebo ho to prostě baví. Nevím co je horši. Možnost, že se jako "debílek" narodil, nebo že to z něj vyrostlo? :D

4) Zase mě čeká víkend v Čechách, což je hrozný opruz (ale nikomu to neříkejte :D) . Nedávno můj otec volal bráchovi a řekl mu, že mi volal na skype. Ten mi to šel přetlumočit a já jsem si pod svoje imaginární vousy zamumlala "to je nějaká blbost, to by to zvonilo...". Takže jsem si užila 10 minutovou scénu na téma "Dělám pro vás první poslední, nikdy nelžu, v podstatě jsem svatý, okamžitě padni na kolena a klaň se velkému vezírovi." Asi tak :D

5) Narozeniny mám až 13., takže si musím na nový notebook počkat ještě dva týdny. Dva týdny bez the Sims 3 zato ale ještě dva týdny s mým "notebookovým pradědečkem" kterému říkám vínovka (dle vínové barvy, ne proto že by vypadal jako cihla), na kterém obrazovka funguje pouze v jednom úhlu, vynechává písmeno "I" a každou chvíli hlási, že "Disk D je plný" a že "Disk C je téměř plný.

Ale ačkoliv je tenhle článek ve skrze negativní, mám se vlastně docela fajn :D A dneska jsem byla jediná ze třídy, kdo dostal z testu jedničku (muhaha) :D