Protože trávit prázdniny doma je moc mainstream

20. června 2014 v 21:54 | lilienviv |  Deníček
Ehm... Ahoj :D Víte jak jsem slibovala že po zkouškách budu psát víc, všechno si oběhám a tak? A věřili by jste tomu, že v některých nemocnicích pořád není zavedená wi-fi?

Ale hezky popořadě.

Zkouška

Příprava na zkoušku z ČJ kterou jsem dělala byla dlouhá, zkouška samotná snad ještě dělší. Učila jsem se týden a zkoušku skládala 6 hodin. Bylo to na palici, vážně jsem to tak dlouhý nečekala :DDD

Dělala jsem:
  • větný rozbor (2 hodiny, známka 2-3)
  • diktát (30 min, známka 1)
  • slohovku na téma "Jaká bych chtěla být" (90 min, známka 1)
  • a literaturu (2 hodiny, známka 1)
Z celé zkoušky mám teda dvojku.

Bylo to vážně na hlavu, učitelka měla papír se všemi tématy které jsem dostala na začátku roku (+ 3 témata která na tom mém papíru nebyla :D) a jela, řádek po řádku. Prostě hrůza :D

Nemocnice

V pátek jsem jela na odběr krve, kde mi vyšly strašné hodnoty (např. hemoglobin 58, nejnižší hranice je 120). Takže jsem v pondělí jela do poradny, kde jsem se dozvěděla že:
  1. Normální člověk by byl s takovou krví dávno pod drnem a nikdo nechápe jak to, že ještě žiju
  2. Musím dostat krevní transfúzi
  3. Taky infúzi
  4. A vlastně bych se rovnou měla nechat hospitalizovat
Tak jsem skončila v nemocnici, dostala 2 krevní trasfúze (věděli jste, že cca. 15-20% populace v ČR má B jako já? V průměru Evropy je to ale jen 10%), 3 infúze po kterých jsem šíleně otekla, 7 prášků a 2 injekce do pr... pozadí.


Druhý den mi odebrali 12 ampulek krve, což mě málem porazilo, dostala jsem transfúze, zase prášky, zase infúze, tentokrát 3 injekce a tak. Zatímco když mě hospitalizovali byla jsem na pokoji sama, druhý den jsem dostala spolubydlící, J. Bylo jí 23 a pocházela z města _ _ _ _ _ _ _ (doplňte si město :P). Druhý den jí čekal nějaký diagnostický zákrok, či co a proto nesměla nic jíst.

Ačkoliv jsem první den obědvala sama protože nikdo z oddělění nebyl schopný chodit, druhý den nás jedlo pět. Sedla jsem si k ženě, tak 40leté, která se mi představila jako K., a před týdnem byla na potratu a teď se jí není dobře, tak si jí hlídají. Mám dojem, že svůj názor na potraty jsem tu nikde nenapsala. Neodsuzuji lidi co to udělají, v případě že je dítě skutečně nehoda. V případě, že je to debilita ženy protože si nevzala prášky, dvakrát se mi to nezamlouvá. Na důvody jsem se jí ale pochopitelně neptala.

Z nějakého mně naprosto neznámého důvodu se večeře vozily ve tři hodiny odpoledne. Ano, ve TŘI. HODINY. ODPOLEDNE. Přišlo mi to naprosto absurdní a když mi jí přivezla sestra poprvé, myslela jsem, že je to nějaký vtip :D

Ten den jsem také zjistila, že J. má ráda mentalistu kterého jsem, shodou šťastných okolností, měla staženého v počítači. Tak jsme koukaly :D Za tu dobu co jsem tam byla jsem viděla 40 dílů. Což je docela slušný :D

Protože si moje máma už od pátku myslela že mám leukémii, byla na mě až do úterý než se to vyvrátilo "jako mílius". Takže na mě neřvala, snažila se být milá, od nemocnice mi vozila ovoce a tak. Ve středu jsme se pochopitelně pohádaly :D Různě jsme si povídaly a ona řekla něco ve smyslu "matka s dcerou, to je velké pouto, dcera by se měla na svojí matku obrátit s každým velkým problémem" a já jsem se jí ptala "a ty by ses na babičku obrátila?". A ona jako že ne a ptala se, jestli já bych se na ní obrátila a řekla bych jí, kdybych byla třeba těhotná nebo tak něco. Tak jsem jí popravdě řekla, že rozhodně ne, že by byla ten poslední kdo by se to dozvěděl. Tak jsme se pohádaly a bavily jsme se dál.


Pak přišla řeč na epilaci (chtěla jsem k narozeninám epilátor a ona si na to vzpomněla) a ona začala svojí oblíbenou odstrašovací story "Kdysi dávno se někdo zranil a od té doby si myslím, že by se to mělo zakázat" (Když jsem chtěla používát tampony, řekla mi že umřu, do 12let jsem nesměla nosit žabky, protože jí se z nich jednou udělal puchýř, její soused šel jednou spát s čočkami a nešly mu potom vyndat...). Tohle je o naší tetě, která si jednou koupila epilátor a pak jí zarůstaly chloupky (je to tak 10 let zpět :D) no a tak jsem to chtěla urychlit a říkám: "Já vím, před 60 lety měla teta epilátor...". A jí bylo asi líto že mi ten příběh nemůže říct a tak začala "Když je jí 45 tak to nemůže být 60 let, ty jsi asi blbá, ne?" A já luskla prsty a řekla: "Nadsázka mami, nadsázka!". Tak se urazila a odešla :D

A teď se ještě musím naučit Werken, protože budeme ve čtvrtek psát :/ Tak čau :DD
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anelly Anelly | 21. června 2014 v 19:42 | Reagovat

juj, stou nemocnicí, pokud jsem to správně pochopila, nezávidím :/

2 Lissa Lissa | Web | 21. června 2014 v 20:02 | Reagovat

Jednou jsem byla v nemocnici, kde pořádně ani nevěděli, co mi vlastně je, a bohatě mi to stačilo...
Doufám, že se tvůj zdravotní stav zlepší.. =)

3 clary-clair clary-clair | Web | 22. června 2014 v 11:06 | Reagovat

S tou nemocnicí mám podobný zážitek. Po tom co jsem se sama vrátila z nemocnice mám z nemocnic panickou hrůzu..

4 Desirée Lydon Desirée Lydon | Web | 22. června 2014 v 17:21 | Reagovat

6 hodin zkouška? To je celkem brutální... Tu nemocnici ti opravdu nezávidím. Naposledy jsem tam byla, jako pacient, když jsem měla ve školce zlomenou ruku. A to jí špatně zpravili, takže jsem musela na operaci ještě podruhé. Bezva.

5 Cleo Cleo | Web | 26. června 2014 v 18:29 | Reagovat

A copak ti teda je? :( Doufám, že to brzo bude v pohodě. :) Mentalista... slušný. Já jsem tak děsivě pozadu, až je to žalostný.  Já nevím, jestli bych nemocnici psychicky vydržela. Tolik bílýho a bojím se i maličkého odběru krve, takže... juj. Jsi statečná. :) Co se potratu týče, nejsem rozhodně pro. Na druhou stranu, když se někdy něco pokazí, je to nejspíš lepší, než kdyby měla žena i její dítě zkažený celý život (například byla moc mladá atd.). To je ale věc úvahy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama