(Ještě) žiju

4. června 2014 v 17:33 | lilienviv |  Deníček
Příští čtvrtek (ne zítra, ten po zítřejším čtvrtku :D) mě čeká zkouška z češtiny. Upřímně doufám, že mi budete držet palce, protože zatím si moc nevěřím :D (možná pro to, že jsem se na gramatiku ještě nepodívala, sloh neumím a to co jsem se naučila z literatury jsem zapomněla? Možná).

No a taky píšeme písemky v Německu, což bylo až do teď to aktuální. Zemák (3), fyzika (2, jsem magická!), děják (psáno v pondělí a známku ještě nemám) a angličtina (psáno dneska druhou hodinu).

Možná by se hodilo popsat styl jakým se učím.

Takže... Já se neučím tak, abych to co říkám chápala, učím se slovo od slova to, co máme v sešitech. Takže se pak musím naučit slovo od slova třeba tři stránky, což je vážně opruz a (podle mojí matky) to nemá cenu, protože když ani nevím co říkám, nemůžu to k ničemu použít... Ale já to nikdy potřebovat nebudu, takže jsem v suchu.

Prostě si to předříkávám nahlas a nakonec to umím.

Taky si dělám přestávky. Vypadá to asi tak, že když už nejsem schopná mluvit, plete se mi jazyk a tak, stoupnu si a zařvu první věc co mě napadne. Může to být něco logického (Zkurvenej dějepis! Já chci čokoládu!) něco zcela jasného (Darren Criss je boží! Mentalista je génius! Doktor House je jenom nepochopený!) nebo nějakou naprostou blbost (Tu vodu mám utřít nebo počkám než bude válka koček?!?). Pak taky občas zařvu větu z písničky co mi zrovna prolétá hlavou (So you wanna play with magic? I'd catch a granade for ya'!). Asi tak. Je jedno, jestli se učím ráno, odpoledne, večer nebo v noci, vždycky to tak dělám. A většina lidí už si na to zvykla :D


Taky jsem se rozhodla, že budu jezdit do školy (3km) na kole. V pondělí se kolo rozbilo 5 metrů od domova, tak jsem se vrátila. V úterý už jsem vyrazila, N. mi to kolo opravil. Před cca. 14ti dny jsem si byla tu trasu zkusit, abych věděla, jak dlouho mi to potrvá. Je to víceméně rovinka, je tam jenom jeden kopec. No a tak jsem teda v úterý vyrazila. Zatímco když jsem to jela poprvé, v podstatě jsem se nezadýchala a trvalo mi to 20 minut, v úterý jsem najednou zkolabovala. Což asi není zrovna přesné slovo. Prostě se mi po asi kilometru zatmělo před očima, nemohla jsem hýbat rukama ani nohama a vůbec. To jsem zrovna jela po křižovatce. Nějak sem i podařilo dostat se na autobusovou zastávku, kde jsem čekala než se uklidním. Cesta mi trvala 40 minut. Přišla jsem pozdě do školy. A od té doby je mi zle.

V okamžiku kdy se pohnu, zamotá se mi hlava, začne mi tepat, rozostří vidění a zrychlí tep. Dneska jsem si ho měřila. Po dvou hodinách sezení na židli jsem měla 110/min. Pro ty kdo to nevědí, zdravý člověk by neměl mít přes 80/min. Naprosto nechápu co se stalo, v sobotu jsem dělala Jillian a v neděli jsme byli v Zoo a tam nic. A najednou nemůžu ani vyjít schody.

Zítra máme tělocvik a mě by vážně zajímalo co budu dělat. Když nejsem schopná dojít si bez držení se zábradlí na záchod.

Jinak mě vážně potěšilo to, že se mi chtějí už další dvě holky zapsat do aff's... Bohužel teď nemám moc času, takže si blogy prohlídnu až příští týden. A omlouvám se svým "Esbéčkům" a Cleo, za to, že na blogy nechodím. Pročtu si to zpětně :))

Vaše skoro mrtvá lilienviv
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 clary-clair clary-clair | Web | 4. června 2014 v 17:58 | Reagovat

Já tě strašně obdivuju za to jak jsi v Německý škole. Já bych to tam rozhodně nezvládla. :) Držím ti pěsti ať ti to zkoušení z ČJ výjde a i ty písemky co si psala a ještě nejsou opravené :)
Drž se :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama